Jakub Krčmář: Cítím zodpovědnost za to, co budujeme

Jakube, jaký byl váš první pocit, když jste si uvědomil, že se postup podařil?

Na ten moment si vzpomínám moc dobře. Byli jsme s Brokerem na horách a Petr nám oznámil, že to klaplo – navíc o měsíc dřív. Když jsem to druhý den viděl v reportech černé na bílém, hlavou mi proběhlo: Tak a je to. Vytyčíte si cíl, téměř 18 let se za ním honíte, makáte na něm – a pak ho konečně dosáhnete. Vytrváte. V tu chvíli se mi zalily oči slzami. Musel jsem odejít na čerstvý vzduch a rozdýchat to. Bylo to hodně silné.

Co pro vás postup znamená?

Jsem vděčný, že se nám to podařilo. Zároveň stoprocentně vím, že bez lidí kolem sebe by to neklaplo. Bez parťáků z týmu, kteří jsou pro mě obrovským zdrojem energie a chuti posouvat věci dál. Bez Petra Huška, který mě neustále inspiruje. Bez Viléma, Petra a mnoha dalších, kteří budují prostředí, v němž se můžeme učit jeden od druhého. Toho všeho si nesmírně vážím.

Vytrvalost a týmovost v postupu hrály obrovskou roli. Co samotná strategie?

Cíl postoupit jsme ohlásili už na první pololetí, i když se zpočátku výsledky v číslech neprojevovaly tak rychle, jak jsme očekávali. Bylo zřejmé, že dosažení takového milníku vyžaduje posun na vyšší level. Zrychlili jsme tempo, zpřesnili řízení a zaměřili se na zvyšování kvality služeb. Výrazný posun nastal zejména v oblasti financí, kde jsme zásadně posílili procesy a kontrolu. Přestože se cíl v první fázi nepodařilo naplnit, ve druhém pololetí se strategické kroky začaly promítat do výkonu a produkce a výsledky se dostavily hned od prvních měsíců.

Takže jste si v prvním pololetí připravili půdu a pak sklízeli…

Dá se to tak říct, i když to nebylo cílené ani předem detailně naplánované. Když se v prvním pololetí cíl nepodařilo naplnit, soustředil jsem se na to, abychom maximálně využili zkušenosti, které jsme v průběhu práce získali. S jednotlivými členy týmu jsem individuálně diskutoval, jak na tyto poznatky navázat a promítnout je do dalšího fungování. Samotný postup jsem ale znovu veřejně neohlašoval. Ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že se cíli přibližujeme, stanovil jsem si jasný termín, kterému jsem začal věřit. Ten jsem následně sdílel se všemi parťáky. Tým se v závěru ještě více semkl a ve finální fázi se podařilo dosáhnout mimořádných výsledků a postoupit už v listopadu. A rozjeli jsme vlak po cestě, na které chceme pokračovat i nadále.

Kam ten vlak tedy míří?

Obchodním ředitelem to nekončí. Před námi jsou další velké mety. Rozhodně je to stále lepší klientský zážitek; od toho, co a jak klientovi předáváme, až po to, jací lidé jsme, jaké máme dovednosti, charakter, jméno. Když budeme pracovat na tom, abychom se stali lepšími lidmi, s lepším nastavením a vědomím toho, kam jdeme a proč tam jdeme, automaticky se to odrazí ve výsledcích.

O autentičnosti, vášni a realitách

Vnímáte ve své skoro 18leté kariéře milníky, které vás přivedly až sem?

Rozhodně dva. Rok 2017, kdy jsem odstartoval reality, a rok 2025, kdy jsem od realit zlehka upustil. Před téměř devíti lety jsem se rozhodl rozjet reality naplno. Chtěl jsem klientům nabídnout větší přidanou hodnotu, a zároveň být oporou pro kolegy z ředitelství. A naprosto jsem se do toho zamiloval. Z realit jsme si v ředitelství udělali slušnou oporu produkce. Loni jsme se pustili víc do financí v kombinaci s nemovitostmi. Naší ambicí je vytvářet kvalitní finanční plány zaměřené na dlouhodobé budování majetku.

Jsou nadšení a vášeň to, co musí člověk mít, aby u vás v týmu obstál? Z čeho jako manažer neslevujete?

Konzultant může fungovat i bez výrazné vášně, pravděpodobně však zůstane na průměrné úrovni. Pro mě je zásadní, aby člověk svou práci dělal s vnitřním přesvědčením, proklientsky a s dlouhodobou motivací se zlepšovat. Klíčový je správný postoj a ochota na sobě pracovat – to jsou hodnoty, ze kterých jako manažer neslevuji. Velmi brzy se navíc ukáže, zda je někdo nastavený správně. O spolupráci motivovanou výhradně penězi vážně nestojím.

Jaký typ realitního obchodu je vaší libůstkou?

To se mění. Začínal jsem prodejem bytů, domů a pozemků. Postupně jsem od sekundárních nemovitostí opouštěl a dnes už je deleguji na schopné kolegy. Díky tomu mám prostor věnovat se manažerské práci a developmentu, který mě začal opravdu bavit. Velkým parťákem je mi v tomto směru Jirka Tatýrek mladší – náhodné setkání u jednoho projektu přerostlo ve dlouhodobou spolupráci. Máme propojený i administrativní back-office, který nám výrazně pomáhá. Mojí rolí je nabrat a prodat, se všemi ostatními úkony nám na pozadí pomáhá náš skvělý tým. Za to jim moc děkuji, bez nich by to nešlo.

Vaše propagace nemovitostí je vždycky nápaditá… Jde to přímo z vás?

Jsem přesvědčený, že každý si musí najít vlastní cestu. Inspirace je důležitá, sám jsem sledoval úspěšné makléře u nás i v zahraničí, ale hlavní je zvolit přístup, který je člověku přirozený. U každé nemovitosti jsme si s týmem jasně definovali myšlenku, kterou chceme klientům předat, a podle ní jsme nastavili obchodní i prezentační stránku. Důraz klademe také na kvalitní fotografie a video. Výsledkem je styl, který nám dává smysl a který vychází z toho, jací skutečně jsme.

O přátelství, dětech a malých radostech

Přátelství a práce se v Brokeru často prolínají. Vnímáte to stejně?

Víte, někteří kolegové jsou se mnou v Brokeru skoro 18 let. Nikdy jsme si nehráli na to, že jsme jen kolegové. Jsme parťáci, kámoši a společně budujeme byznys. V jednu chvíli řešíme obchody a v další se bavíme o dětech, zálibách…

Když zmiňujete děti – čím jste chtěl být jako kluk?

Hokejistou.

Myslíte, že by byl malý Jakub spokojený s tím, kde dneska je?

Myslím, že realita předčila jakákoliv jeho očekávání. Já jsem nadšený, jaký život žiji, kým se obklopuji, jak na sobě pracuji a jak díky tomu dokážu měnit lidem život.

Sám máte dvě dcery. Jaký jste táta – přísný, benevolentní?

Jsem až moc benevolentní, chtěl bych být přísnější. Snažím se s nimi vycházet po dobrém. Rádi společně někam jezdíme, často i s kamarády ve složení tátové a děti. Na to se holky vždycky těší, vědí, že bude sranda. Ale cítím, že v některých věcech by měly mít odmalička disciplínu. Na každou dceru funguje úplně jiný přístup. Člověk zjišťuje, že se mu ta manažerská praxe hodí i doma.

Kdo je Jakub Krčmář, když vypne telefon a sundá kravatu?

Často ten stejný Jakub Krčmář jako v práci. Jen si vezme teplákovku. Miluji sport, rád si zajdu do fitka nebo na kolo. Baví mě výlety do přírody. U spousty věcí umím vypnout. S parťáky z týmu, u audioknížky nebo podcastu. Domnívám se, že byznys máme tak hluboko pod kůží, že ho od osobního života nejde úplně oddělit. Mým cílem je budovat ho tak, abychom dokázali zavřít dveře od kanceláře a mít v hlavě svobodu a klid.