V článku se dozvíte, jaká je skutečná výše státní podpory pro spoření na penzi. Dále zde najdete výpočet pro realistickou rentu skrze standardní investiční a spořicí produkty.
Jaká je tedy státní podpora v plné výši?
Maximální daňový odpočet získá ten, kdo odkládá 4000 korun měsíčně do jakéhokoliv uznaného produktu (nejčastěji fondu či spořicího účtu) sjednaném v režimu DIP a současně 1700 korun měsíčně do penzijního fondu, protože k této úložce dostává štědrý státní příspěvek. A pokud mu k tomu ještě zaměstnavatel přispívá 4167 korun měsíčně, tak u DIP získá ročně 7200 korun (600 korun měsíčně) v podobě daňové úlevy 15 procent z částky 48 000 korun, kterou investuje/spoří, a u penzijního fondu získá přímou státní podporu až do výše 340 korun měsíčně v podobě 20 procent z příspěvku.
Příspěvek zaměstnavatele je bonus navíc, ale pokud bychom chtěli vypočítat ekvivalent podpory státu v nejvyšší možné částce („peníze navíc“), tak na příspěvek 4167 korun si může zaměstnanec snížit hrubou mzdu o 3114 korun, čímž mu klesne čistá mzda o 2286 korun, a získá tak dalších 1881 korun měsíčně pro DIP, aniž by to zaměstnavatele stálo korunu navíc. Fakticky bude sice odkládat o 4167 korun více, ale zde nás zajímá výpočet státní podpory, což je oněch 1881 korun.
Součtem tak objem maximální možné státní podpory pro investování/spoření na penzi činí 2821 korun měsíčně pro někoho, kdo je schopen odkládat 7986 korun měsíčně ze svého čistého příjmu (5700 korun přímo plus 2286 korun v nižší čisté mzdě). To je ekvivalent téměř 20 procent z mediánové hrubé mzdy v Česku, která činila 40 482 korun, a pro mediánovou rodinu finančně téměř nereálné. Ale už při využití skoro maximální podpory „jen“ pro částku 5700 korun, tedy bez snižování si hrubé mzdy, se jedná o míru úspor 14 procent, což by naopak reálné být mělo. Pokud bychom chtěli, aby částka 7986 korun byla 14 procent z hrubé mzdy, musela by tato mzda činit 57 000 korun. V příkladu níže budeme pracovat pro zjednodušení se zaokrouhlenou částkou 8000 korun a státní podporu vyjádříme jako měsíční příspěvek k investici v dodatečné výši 2800 korun.
Jaká z toho může být renta ke státnímu důchodu?
Udělejme výpočet pro mladého člověka ve věku 35 let, který je schopen a ochoten investovat tak, aby získal maximální podporu státu. A bude tak činit do globálních akciových trhů, které dosáhnou v příštích 32 letech průměrného negarantovaného hrubého zhodnocení 8 procent p. a. Nebude tak činit sám, ale bude mít svého finančního konzultanta, s nímž řeší komplexní finanční plán, ve kterém pokryje kromě investic do podílových fondů, ETF a penzijních fondů i hypotéky, pojistky, reality a životní situace plynoucí z občasných krizí v ekonomice či nenadálých životních katastrof i radostí.
Investiční služba (správa fondů či ETF plus náklady na konzultace a administraci) ho bude stát celkem 1 až 2 procenta p. a., takže čisté zhodnocení bude 6 až 7 procent p. a. Pro příklad budeme uvažovat s nominálním zhodnocením akciových instrumentů 6,50 procenta p. a. Dále bude hradit vstupní poplatek 3 procenta z každé platby ve výši 4600 korun měsíčně (DIP včetně daňové pobídky), tedy 138 korun. U penzijního připojištění se z částky 1700 korun neplatí vstupní poplatek, penzijní fondy jsou ale zatíženy výkonnostním poplatkem 15 procent z výnosu, který u produktů spadajících pod DIP typicky není.
Ve věku 67 let tedy bude člověk, který začal v 35 letech měsíčně investovat 10 800 korun se zhodnocením 6,50 procenta, vstupovat do důchodu s akciovým portfoliem v hodnotě 13,8 milionu korun v kupní síle dnešních 9,2 milionu korun při dvouprocentní inflaci. Pokud jej v 67 letech přeskupí na konzervativní smíšené portfolio s výnosem 3,5 procenta ročně a vyčerpá do nuly ve věku 85 let, může mít měsíční rentu 86 000 korun, což odpovídá kupní síle dnešních 48 000 korun.
A jaká je tedy výše státní podpory?
Kdyby žádná nebyla, investor by spořil 8000 korun měsíčně. Se zhodnocením 6,50 procenta by vstupoval do důchodu s akciovým portfoliem v hodnotě 10,2 milionu korun v kupní síle dnešních 6,8 milionu korun při dvouprocentní inflaci. Pokud je přeskupí na konzervativní smíšené portfolio s výnosem 3,5 procenta ročně a vyčerpá do nuly ve věku 85 let, může ít měsíční rentu 63 000 korun, což odpovídá kupní síle dnešních 36 000 korun.
Vyjádříme-li tedy státní podporu výší renty v důchodu, jedná se o nominální měsíční příspěvek 23 000 korun (86 000 minus 63 000), v číslech po inflaci pak hovoříme o 12 000 korunách. Tedy o více než 50 procentech reálné kupní síly dnešního starobního důchodu (očistěného o inflaci) v průběžném systému!
Pokud bychom tuto podporu vyjádřili jako rozdíl v naspořené částce v 67 letech, jde o příspěvek ve výši 3,6 milionu korun nominálně nebo 2,4 milionu korun po zohlednění inflace. Bez investice s atraktivním zhodnocením 6,5 procenta p. a. by tyto částky byly mnohem nižší. Například spoření 10 800 korun s dvouprocentním výnosem nominálně by vedlo k hodnotě portfolia ve výši 5,8 milionu korun a spoření 8000 korun s dvouprocentním výnosem by vedlo k 4,3 milionu korun. Takže i nejkonzervativnější státní podpora má hodnotu ve výši 1,5 milionu korun a vede k rentě 32 000 korun nominálně (o 11 000 korun více než bez podpory) a reálně 19,2 tisíce korun (o 5000 korun více než bez podpory).
A co člověk s mediánovým příjmem?
Budeme-li uvažovat stejné hodnoty jako v příkladu výše, jen měsíční investice bude „pouze“ 6640 korun (5700 korun z vlastních zdrojů plus 340 korun příspěvek pro penzijní fondy a ekvivalent státní podpory 600 korun jako sleva na dani z DIP), bude nominální hodnota portfolia ve věku 67 let 8,4 milionu korun (reálně 5,6 milionu korun) a renta do 85 let 52 000 korun měsíčně (v kupní síle 30 000 korun měsíčně).
Petr Šimčák, Chief Investment Officer
Ondřej Schejbal, obchodní ředitel
Článek byl připraven pro www.fondshop.cz
Zdroj ilustrační fotografie: Pixabay