Co ukázal průzkum mezi rodiči o úsporách pro děti?

Co z průzkumu opravdu plyne

Když to hodně zjednodušíme, průzkum ukazuje jednu věc. Rodiče chtějí pro děti to nejlepší… jen si to každý představuje trochu jinak… a běžně dost „při zemi“. Nejčastější rodičovská představa finančního startu se pohybuje do 200 tisíc korun. To je částka, která na první pohled dává smysl, ale při pohledu na ceny bydlení nebo studia už to taková sláva není. Zhruba pětina rodičů v průzkumu říká, že dítě vlastně žádný finanční start nepotřebuje. To je celkem zajímavý kontrast k tomu, jak náročný může začátek dospělého života dnes být.

Velký rozdíl je vidět mezi generacemi. Mladší rodiče bývají ambicióznější a mají větší potřebu dětem finančně pomoct, zatímco starší generace častěji spoléhá na to, že si dítě poradí samo. Do toho vstupuje realita rodinných rozpočtů, kdy 45 procent rodičů otevřeně říká, že je limituje nedostatek peněz.

Na druhou stranu je tu velmi pozitivní zpráva: naprostá většina rodičů (94 %) si uvědomuje, že klíčová je finanční gramotnost. Jinými slovy, možná ne všichni naspoří statisíce, ale chtějí děti připravit tak, aby si uměly poradit samy. Zajímavý je i pohled na konkrétní chování. Aktivně spoří nebo investuje víc než třetina rodičů a typická částka, kterou odkládají, se pohybuje do 1000 korun měsíčně. Ano, to sice není úplně informace na nástěnku, ale při správném nastavení a dostatku času to může být překvapivě silný základ.

Jak to číst z našeho pohledu?

Nízká očekávání rodičů ukazují na velký prostor pro edukaci, protože mnoho z nich podceňuje, kolik budou děti ve skutečnosti potřebovat na start do života – ať už jde o bydlení, studium, nebo první pracovní zkušenosti. A tady vzniká příležitost otevřít s klientem téma reálných budoucích nákladů a převést obecné představy do konkrétních scénářů.

Je také dost zajímavé, že přibližně polovina rodičů má pocit, že pro své děti dělá maximum. Tento pocit ale často nevychází ze systematického plánu, spíše z aktuálních možností a intuitivních rozhodnutí. Pro nás to znamená důležitý moment; nejde nutně o to klienta tlačit k vyšším částkám, ale pomoci mu nastavit efektivnější strukturu a strategii. V překladu to znamená, neoptimalizujeme jen „kolik“, ale především „jak“, aby i stávající prostředky pracovaly pro budoucnost dítěte co nejlépe.

Bariéry

Hlavní bariéry, které rodiče brzdí v řešení finanční budoucnosti dětí, jsou vedle nedostatku financí i o pochybách. Nedostatek peněz zmiňuje 45 procent respondentů. Dalších 27 procent pak naráží na obtížné plánování. V praxi to znamená, že řada lidí odkládá toto téma nikoliv proto, že by nemohla, ale proto, že neví, jak na to. Chybí jim jasná představa, kolik bude dítě v budoucnu skutečně potřebovat, mají obavy z vývoje ekonomiky a vlastních příjmů a často čekají na „lepší dobu“, kdy budou mít více volných prostředků. K tomu se přidává i zahlcení informacemi o produktech a investicích, což vede k dalšímu odkládání rozhodnutí.

V tomto bodě jsme opět důležití my. Přinášejme vedle konkrétních produktů zejména jistotu, strukturu a jasný finanční plán. Pomáhejme převádět neurčité představy klientů-rodičů do realistického cíle, rozdělit ho na zvládnutelné kroky a nastavit pravidelné řešení odpovídající možnostem rodiny. Díky tomu klient získává pocit kontroly a místo váhavého „někdy začnu“ odchází s jasným rozhodnutím a konkrétním krokem, jak finanční budoucnost svého dítěte skutečně řešit.

Rodiče chtějí, aby děti věděly

Rodiče dnes hodně slyší na téma finanční gramotnosti dětí a upřímně, je to jedno z nejlepších témat, jak vůbec rozhovor začít.

V tu chvíli totiž neřešíme žádné složité produkty, ale něco, co dává smysl úplně každému rodiči: budoucnost jeho dítěte. A rázem se z klasické schůzky stává i mnohem příjemnější debata o tom, jak dítě připravit na život.

Investice

Současně z průzkumu plyne jeden krásný paradox. Spoření má u nás tradici skoro jako nedělní oběd u babičky. Každý ví, že se to „má dělat“. Ale investování? To je pro spoustu rodičů pořád trochu neprobádané území. I tady se nám skýtá obrovský prostor něco změnit. Ukázat, že nemusí jít o žádné velké částky ani složité strategie, protože i pár stovek měsíčně může díky času a správnému nastavení udělat pro dítě mnohem víc než jen „odkládání bokem“.

Kontrola nad financemi

Dalším důležitým tématem je nastavení vlastnictví a kontroly nad úsporami pro děti, kde se ukazuje zajímavý rozpor mezi záměrem a realitou. Přestože rodiče většinou vnímají tyto peníze jako prostředky určené dětem, každý druhý je stále vede na své jméno a méně než polovina rodin má jasno v tom, co by se s nimi stalo v případě rozvodu nebo úmrtí. Nejde přitom nutně o chybu – držení prostředků rodiči dává z pohledu kontroly i flexibility smysl. Problémem je spíše absence jasného plánu „předání“, tedy okamžiku a podmínek, za kterých se peníze skutečně stanou majetkem dítěte. V praxi tak někdy vzniká právní a vztahová nejistota, kterou si klienti neuvědomují, dokud nenastane krizová situace.

Jaká je tady naše role? Otevíráme citlivě téma, které klienti sami od sebe často neřeší, a pomáháme nastavit jednoduchý, ale funkční rámec. Vždy je naší prioritou přinést klid a jistotu, že úspory skutečně splní svůj účel a v klíčový moment se dostanou k dítěti tak, jak rodiče zamýšleli.

Když se na výsledky průzkumu podíváme optikou naší každodenní práce, může být vlastně trochu překvapivé, že aktivně spoří nebo investuje jen zhruba třetina dotázaných rodičů. S našimi klienty jsme totiž zvyklí řešit dlouhodobé plánování, nastavovat cíle a systematicky budovat finanční rezervy pro děti.

V našem světě je to standard, ale průzkum ukazuje, že mimo něj to zdaleka samozřejmost není. Takže zatímco velká část rodičů už pro finanční budoucnost svých dětí něco aktivně dělá, pořád je tu obrovský prostor u těch, kteří naráží na pocit, že nemají dost peněz nebo nevědí, jak začít. A upřímně – to je možná ta nejlepší zpráva. Protože to neznamená, že by nechtěli. Jen jim zatím nikdo neukázal, že to jde i jednoduše a srozumitelně.

Zdroj ilustrační fotografie: Pixabay