Jaký názor má na přístup běžného občana ke svým finančním prostředkům Martin Novák, hlavní analytik a vedoucí oddělení produktového managementu Broker Consulting?
Životní jistoty, silnější pocit zodpovědnosti za to, jak se nám bude dařit, investování, to vše jsou prvky, které stále naléhavěji pronikají do našeho povědomí. Projevuje se to i v případě vašich klientů? Nebo je na tuto dráhu uvažování spíše připravujete a navádíte?
Dlouhodobě sledujeme, že naši klienti řeší svoji současnou, ale i budoucí životní a finanční situaci. Chtějí se o svůj majetek a finance čím dál tím více a lépe starat. Klíčovou výhodou spolupráce s finančním poradcem je proto pravidelný kontakt a dlouhodobá spolupráce. Ne každý samozřejmě chce při prvním setkání řešit rentu nebo zhodnocení prostředků, je ale důležité na ně v průběhu nezapomínat. Klíčové je spravovat své finance komplexně a dlouhodobě, to by mělo stát ideálně nad tím, co aktuálně řešíme. Na druhé straně podle vašeho nedávného průzkumu 60 % lidí například nezná výši inflace v naší zemi.
Není to do nebe volající? Anebo – nechtěli bychom po průměrně vzdělaném občanovi až příliš?
Z mého pohledu se situace stále zlepšuje, i když možná pomaleji, než bychom si přáli. Nezáleží na tom, jaké má člověk vzdělání nebo status ve společnosti. Lidé by obecně měli mít základní přehled o dění a souvislostech. Vyplácí se totiž vědět, jaká je inflace nebo úrokové sazby a jaký je zhruba výhled do budoucna, významně to totiž může ovlivňovat naše rozhodnutí v životě. Obecně platí, že znalosti máme větší s tím, co v praxi častěji řešíme. I tak se větší rozhled hodí mít i pro každodenní život, důsledky jsou znát doslova v peněženkách každého z nás.
Traduje se, že člověk stále na něco poukazuje, stěžuje si, naříká. Určitě je co kritizovat, ale řešení stejně musí najít každý sám. Třeba včasným rozumným investováním. Co to ale je rozumné investování? A kdy má skutečně smysl?
Rozumné investování je v podstatě takové, které člověku zhodnotí jeho vlastní prostředky, ale přitom zásadně neomezí jeho běžný rozpočet. To vše by se přitom mělo odehrávat v bezpečném investičním prostředí, ideálně prostřednictvím či s doporučením odborníka z oboru. Důležitou roli hraje také životní situace člověka, již by měl kvalitní poradce či konzultant brát vždy v potaz a klientům doporučovat možnosti na míru.
Rád bych také upozornil, že neméně důležité je celkově rozumné finanční chování. To spočívá ve vytváření rezerv a krátkodobého a dlouhodobého majetku. Zásadní je také samozřejmě mít přehled příjmů a výdajů u vlastního rozpočtu, stejně tak si správně umět výdaje rozložit v rámci roku a měsíců. Teprve potom se může vytvářet prostor pro šetření či investování „volných“ peněz.
U investování si musíme vždy určit cíl, který chceme splnit. Jet na lepší dovolenou, koupit si auto, byt, poslat děti na drahý výlet, soukromou školu, nebo si alespoň přilepšit na důchod. To je jen krátký výčet cílů, na které potřebuji peníze a za jakým účelem mohu své prostředky investovat. Následně si musím určit, kdy si tyto cíle chci splnit a jak velké riziko jsem ochoten podstoupit. K tomu mi může pomoct investiční dotazník a poradce, který mi vše vysvětlí a spočítá, kolik si na splnění cílů musím odkládat. Pak už je to jen o rozhodnutí, čemu dám úplnou prioritu. Celkově to pak můžeme nazývat rozumným investováním.
Spořicí účet, penzijko, zlaté mince, půda, akcie, dluhopisy, fondy, rodinný dům. Pro koho je co vhodné a jak v Broker Consulting podporujete mix takových produktů?
Náš přístup vždy ctí cíle, preference a rizikový apetit klienta. Pro každý cíl a klienta je vhodný jiný produkt. V naší společnosti jsme ohledně toho velmi obezřetní, nabízíme pouze regulované a roky prověřené produkty, které přinášejí dlouhodobé zhodnocení s očekávanou mírou rizika (například u podílových fondů myslím především volatilitu). Zcela se vyhýbáme neregulovaným produktům či produktům s malou nebo žádnou diverzifikací a mizernou likviditou. Naší snahou je splnění klientových cílů v daném čase a s daným dlouhodobým očekávaným zhodnocením.
Avšak pořídit si dnes třeba rodinný domek na hypotéku, o tom se mnohým mladým rodinám může jen zdát. Navíc je to závazek skoro na celý život. Dá se předpovědět, jak se bude hypoteční trh vyvíjet? A kdo vůbec na hypotéku dosáhne?
To, zda získáte hypoteční úvěr a jak velký, záleží v zásadě na těchto faktorech: věku, příjmu a na tom, kolik si vůči zástavě potřebujete půjčit (LTV úvěru). Současná situace je zejména pro mladé žadatele obtížná v tom, že za sebou máme období minimálně deseti let, kdy ceny nemovitostí rostly velkým tempem, ale platy zaostávaly. Aby toho nebylo málo, jsou momentálně stále vysoké úrokové sazby, což situaci taktéž nepomáhá. Budoucí vývoj ovlivní vícero faktorů. Přesto je naše dlouhodobé očekávání, že se situace na hypotečním trhu radikálně spíše nezmění. Výstavba stagnuje nebo je velmi pomalá, nároky na nové nemovitosti se z pohledu regulace dál zvyšují a ceny jak prací, tak materiálů též porostou. V tomto ohledu bohužel nevidím velký prostor pro pokles cen nemovitostí obecně. Zpřístupnit vlastní bydlení pomohou v určité míře očekávané klesající sazby.
A je vůbec v Česku ještě potenciál k tomu, aby měla více než polovina národa své vlastní bydlení se zahrádkou?
Ačkoli jsou nemovitosti s předzahrádkami velmi vyhledávané, vždy tady bude část lidí (mladších a dalších skupin), pro které bude priorita bydlet spíše v blízkosti k centru daného města či obce. Pokud se budeme bavit o jakémkoli vlastním bydlení, tak platí, že s poklesem sazeb bude hypotéka pro řadu lidí lépe dosažitelná, a tedy možnost pořídit si byt či dům bude oproti dnešku větší. Oproti minulosti se ale situace změní v tom, že bude násobně větší zájem o secondhandové, tedy starší bydlení, u kterého budou prodejní ceny o něco níže než u novostaveb. U těch se předpokládá pokračování nominálního růstu cen. Logicky tedy budou lidé hledat alternativy, jak si pořídit vlastní bydlení jinak.
Obsluhujete ve vaší společnosti také podnikatelskou a manažerskou klientelu? Jaké procento tvoří?
Naše služby jsou relevantní pro všechny. Máme tak samozřejmě nabídku i pro podnikatele i firmy jako takové i ostatní skupiny lidí.
A co zájemci o vaše služby, kterým je nad 65 let? Zpravidla nějaké úspory mají, ale z různých důvodů s nimi nenakládají tak, aby jim vynesly něco navíc. Jakou optikou posuzujete tuto věkovou kategorii?
Tato kategorie klientů zasluhuje z našeho pohledu speciální péči a pozornost hlavně v oblasti správy majetku a finančních prostředků. Lidé v postproduktivním věku již většinou s námi neřeší akumulaci majetku, ale jeho „užívání si“ nebo mezigenerační přenos. Zejména u dlouhodobé správy majetku hledíme více než na horizont či rizikový profil klienta na věk a cíl klienta, který chce investováním splnit. Zároveň velmi dbáme na informovanost, aby nebylo pochyb o tom, co a proč doporučujeme, což skvěle funguje i ve vztahu k celkovému finančnímu přehledu klienta. To je přirozenou součástí našich služeb.
Kvůli vlastní neznalosti se lidé u nás zatím poměrně špatně rozhodují o svých investicích, přestože apetit investovat roste. To na druhé straně nahrává vašemu podnikání – máte co napravovat, vysvětlovat, své klienty vzdělávat. A je to tak, že kromě vlastního psychiatra by měl mít každý z nás i vlastního finančního poradce?
Jsem přesvědčený, že ano. Stejně jako chodíme k zubaři, ať už na pravidelné kontroly, či s ad hoc problémy, tak bych rozhodně každému doporučoval se přinejmenším s finančními záležitostmi s někým poradit. Co se týče české investorské nátury, jsme poněkud zajímaví investoři. Na jedné straně jsme dlouhodobě velmi konzervativní a spořiví, což se projevuje v obrovské oblibě spořicích nástrojů, jako je spořicí účet, termínovaný vklad nebo stavební spoření. Tam držíme drtivou většinu svého finančního majetku a v těchto produktech se bohužel připravujeme i na stáří. Na druhou stranu se za slib zázračného zbohatnutí nebojíme někdy dát peníze do velmi nejistých či podvodných projektů, jako jsou různé firmy s dluhopisy, směnkami nebo „krypto-novinky“, aniž bychom si byť jen trochu zjišťovali zázemí či ekonomické zdraví vybraných projektů. Obě dvě tato rozhodnutí nás pak stojí nemalé peníze, a hlavně přicházíme o možnosti v zavedených a roky prověřených nástrojích dlouhodobého investování, jako jsou například podílové fondy.
Kdy jste začal vy sám investovat? Za jakých okolností? Také jste zprvu nechtěl slyšet o odkládání peněz na důchod, stavebním spoření?
Ve svých začátcích v čistě bankovním sektoru jsem byl typickým klientem banky. Běžný účet, spořicí účet a stavební spoření. Samozřejmě též penzijní připojištění, a to jen díky příspěvku zaměstnavatele. Přiznám se, že větší rozhled a jiný přístup k vlastím penězům jsem našel až s působením v rámci finančně poradenského oboru, kdy jsem na tyto věci získal zcela odlišný náhled.
Mohli by být tedy Češi bohatší, když by uvažovali o svých finančních prostředcích více strategicky a s pomocí odborníků? Když by si nechali včas a kvalifikovaně poradit?
Jsem o tom jednoznačně přesvědčen a přesvědčuji se o tom při setkávání se s klienty i poradci dnes a denně. Důležité je se nebát si o věcech spojených s penězi s někým promluvit a nechat si doporučit zlepšení. To, jestli se zájemce následně rozhodne k akci, je už na něm.
Zdroj: Freshtime.cz (redakčně upraveno a kráceno)
