O tom, jak si začít vytvářet rezervy v produktivním věku, jak se liší doporučení pro různé generace a proč je DIP považován za výjimečně atraktivní možnost, jsme hovořili s vedoucím produktového managementu společnosti Broker Consulting Martinem Novákem.
DIP se v Česku setkává s velkým zájmem, ale Češi stále nemají dost informací. Kde podle vás chybí nejvíc osvěty?
Samotných informací je podle mě k dispozici dost. Problémem je spíše jejich pochopení a schopnost zasadit je do širšího kontextu. Klíčové je uvědomit si, co se děje s naším důchodovým systémem a demografií. Česká populace stárne a v příštích letech bude rychle ubývat pracujících. Tento trend nelze zvrátit.
Současná generace proto musí přestat spoléhat výhradně na státní důchod a začít se aktivně připravovat na vlastní finanční budoucnost. Každý by si měl položit jednoduchou, ale zásadní otázku: jak chci v důchodu žít a kolik na to budu potřebovat prostředků? Odpověď na tuto otázku je často nepříjemná – státní důchod sám o sobě na zajištění vysněné životní úrovně jednoduše nestačí.
Jaké jsou hlavní výhody DIPu ve srovnání s tradičními produkty spoření na stáří?
Jednou z hlavních předností DIPu je jeho mimořádná flexibilita. Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření, kde je nabídka fondů omezená, umožňuje DIP investovat do širokého spektra nástrojů, od konzervativních až po velmi dynamické. Díky tomu si může každý nastavit portfolio přesně podle svých potřeb a investičního profilu.
Právě tato šíře možností ale může pro některé klienty představovat překážku. Snadno se dostanou do tzv. rozhodovací paralýzy, kdy velký výběr vede k odkládání či úplnému odložení rozhodnutí. Proto doporučujeme spolupracovat s odborníkem, který pomůže portfolio sestavit a zároveň poskytne podporu i v obdobích kolísání na trzích.
Velkou výhodou DIPu je i daňové zvýhodnění. Dvacetiletý člověk může díky úspoře na dani během života ušetřit až 288 000 korun, a navíc nemusí danit výnosy. Při průměrném zhodnocení 6 % p.a. to znamená více než 900 000 korun navíc. Díky těmto parametrům se DIP řadí mezi nejatraktivnější produkty, které mají do budoucna sehrát klíčovou roli v řešení problému důchodového zabezpečení. Zároveň do DIPu může s daňovým zvýhodněním přispívat i zaměstnavatel.
Proč podle vás DIP zatím zůstává pod svým potenciálem? Je to otázka nedostatku informací, nedůvěry, nebo spíše složitosti produktu?
DIP je na českém trhu stále novinkou, a proto jej zatím nelze srovnávat s produkty, které se vyvíjejí desítky let, jako je penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření (DPS). Přesto má jeho start ve srovnání s těmito produkty velmi dobré výsledky.
Je třeba mít na paměti, že DIP je čistě investiční produkt. To s sebou přináší vyšší nároky na pochopení a vysvětlení klientům. Proto je důležité ukázat, jak funguje v praxi a jaké výhody přináší.
Jsem přesvědčen, že během několika málo let se DIP stane dominantním nástrojem přípravy na důchod. Ideální scénář pak je, aby se lidé připravovali prostřednictvím investičního portfolia, ve kterém mají své místo jak doplňkové penzijní spoření, tak i DIP.
Jakou roli mohou hrát finanční instituce, konzultanti a stát v tom, aby se DIP stal atraktivnější a více využívaný?
Role finančních institucí, konzultantů i státu je v tomto směru naprosto zásadní. DIP je produkt, který si sám od sebe vyhledá jen velmi dobře informovaný a motivovaný člověk. Většina klientů potřebuje, aby jim někdo srozumitelně ukázal, proč má smysl začít na důchod myslet co nejdříve, jak funguje důchodový systém a jak může DIP jejich situaci řešit.
Stejně jako u jiných produktů, ani doplňkové penzijní spoření si lidé obvykle nesjednávají sami. Úlohou konzultantů je proto vysvětlit souvislosti, zasadit téma do kontextu ekonomického vývoje a ukázat, jak konkrétně může DIP pomoci naplnit dlouhodobé finanční cíle. Stát by pak měl zajistit stabilní podmínky a podporovat finanční gramotnost, aby lidé měli důvěru využívat tento produkt naplno.
Jaké existují nejefektivnější strategie, pokud si člověk chce začít vytvářet rezervy v produktivním věku?
Nejdůležitější strategií je mít finanční plán. V praxi to znamená mít přehled o svých příjmech a výdajích a vědět, jaké přebytky máme k dispozici a jak s nimi můžeme dále pracovat. Dalším krokem je ujasnit si své cíle, tedy k čemu prostředky potřebujeme a čeho chceme dosáhnout. Teprve až poté přichází na řadu výběr vhodných produktů a samotná tvorba portfolia.
U krátkodobých cílů (do jednoho roku) dává smysl využít nástroje s nízkým rizikem a okamžitou dostupností, nejčastěji spořicí produkty. Na střednědobém a dlouhodobém horizontu je pak prakticky nemožné ochránit úspory před inflací bez investiční složky. Proto se nabízí využití otevřených podílových fondů nebo ETF, které umožňují diverzifikovat riziko a současně dosahovat zajímavějších výnosů.
Jak se liší doporučení podle věku nebo životní situace (mladí lidé vs. lidé před důchodem)?
Rozhodujícím faktorem je vždy čas, který máme k dispozici, a míra rizika, kterou si můžeme dovolit. Mladší lidé mají výhodu delšího investičního horizontu, a proto mohou volit dynamičtější strategie. K dosažení stejného majetku jim stačí odkládat menší částky než lidem, kteří začínají až v předdůchodovém věku.
Naopak u starších klientů je čas největším limitem. Čím kratší období zbývá, tím opatrněji je třeba produkty vybírat a tím důležitější je, aby byly prostředky snadno dostupné a zároveň bezpečně uložené.
Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření, kde je nabídka fondů omezená, umožňuje DIP investovat do širokého spektra nástrojů. Nejdůležitější strategií je mít finanční plán. To znamená mít přehled o svých příjmech a výdajích a vědět, jaké přebytky máme k dispozici a jak s nimi můžeme dále pracovat.
Zdroj: PROFI Poradenství & Finance (redakčně upraveno)
Zdroj ilustrační fotografie: Pixabay