Investice do junk bonds? Nad vloženými penězi se zapráší, ani nevíte jak

Primárně se zaměříme na rizika korporátních dluhopisů takzvaného neinvestičního stupně, kterým se říká junk bonds, v překladu prašivé dluhopisy. Jedná se o dluhopisy firem, které by měly nabízet vyšší výnos, než je u dluhopisů jejich investičního stupně běžné. Jsou také spojené s vyšším rizikem v podobě nesplacení závazků vyplývajících z podstaty dluhopisu. Tedy jednoduše je třeba počítat s tím, že firma zkrachuje a nesplatí nejenom kupon dluhopisu, ale také jeho jmenovitou hodnotu. A o jakých firmách se tu teď bavíme? O firmách bez historie, bez ratingu a s velmi rizikovou obchodní myšlenkou.

Proč prašivé dluhopisy?

V posledních několika letech se zejména na českém trhu objevila řada dluhopisů neinvestičního stupně, které lákají investory na pojmy jako „garance“, „dluhopis“, „prospekt schválený od České národní banky“ nebo „xtá úspěšná emise“. Jedná se o dluhopisy konkrétních firem, které nutně potřebují na své další fungování či rozvoj nové finanční prostředky. Na tom nemusí být nic špatného, pokud nabízený výnos odpovídá rizikovosti. A to je právě kámen úrazu. Investorům jsou tyto dluhopisy nabízeny jako velmi bezpečná investice s mírně vyšším výnosem, než má klient na termínovaném vkladu. U zájemců je tak navozen zcela falešný pocit bezpečí!

Pro běžného investora, který by místo investice do dobře diverzifikovaného dluhopisového fondu zvolil podobný cenný papír, to může být doslova likvidační. Fond totiž může mít nakoupen námi zvolený dluhopis, ale díky diverzifikaci je jen jedním z mnoha cenných papírů v portfoliu. U fondu je riziko sníženo v podobě diverzifikace. Tedy rozložení investice a rizika mezi více nástrojů. To u koupě konkrétního cenného papíru není. U přímého nákupu si investor musí uvědomit jednu naprosto zásadní věc. Nediverzifikuje a drží konkrétní cenný papír se všemi jeho plusy a minusy. U dluhopisu pak drží stoprocentní riziko ztráty, ale při velmi omezeném výnosu. V případě, že firma zkrachuje, nedostane prostě nic.

Pojďme se podívat na rizika u dluhopisů, která by investor měl znát a zvážit je. Výnosu, který některé emise nabízejí, se dá jistě dosáhnout i u dobře diverzifikovaných fondů.

Jaká jsou rizika korporátních dluhopisů?

Největším rizikem u korporátních dluhopisů je riziko kreditní – emitent zkrachuje, nedostojí svým závazkům a nesplatí jmenovitou hodnotu dluhopisu v plné výši. V takovém případě může investor přijít o velkou část investice (někdy i o celou investici). Dluhopisy nejsou garantovaným produktem a nejsou pojištěny, nelze proto tak k nim přistupovat. Ojediněle se můžete setkat s případy, že je emise podložena nemovitostí.

Dalším nepřítelem bývá likvidita. U emisí dluhopisů, které nejsou veřejně obchodovatelné, často emitent v emisních podmínkách uvádí, že investor může požádat o předčasné splacení pouze v jednom případě, a to když emitent přestane vyplácet úrokové výnosy. Potřebuje-li investor své prostředky předčasně, nezbývá mu nic jiného než najít nějakého investora, který od něj dluhopis odkoupí.

Podle čeho tedy hodnotit, že jde o rizikovou emisi?

U větších společností může napovědět rating některé z renomovaných ratingových agentur, a pokud je dluhopis veřejně obchodován, tak je to poznat na jeho ocenění a výnosu. Nevlastní-li společnost rating a dluhopis není veřejně obchodován, pak je zapotřebí si udělat analýzu vlastní.

Rostoucí výnos – Investor by měl být velmi obezřetný zvláště v případech, jeví-li se nabídka na první pohled velice výhodně, například pokud je nabízen dluhopis s velmi vysokým výnosem.

Historie – Může mnohdy leccos napovědět. Společnost, která podniká 10 a více let, je v odvětví známá a má toho nejspíše dost za sebou (za tuto dobu si prošla celým ekonomickým cyklem), má obecně nižší riziko. Naopak u společností, které byly založeny poměrně nedávno, je riziko opravdu vysoké. Mnohokrát nemají podnikání řádně zaběhlé, nemusejí mít stabilní klientelu, a hlavně často nemají dostatečné rezervy.

Vlastnická struktura – Alarmující může být nepřehledná a špatně dohledatelná vlastnická struktura. Napovědět nám může také to, že majitelé společnosti figurují v celé řadě jiných, mezi nimiž se nacházejí společnosti v insolvenci.

Business plán – Ten je třeba si pozorně prostudovat. Ale i tak se může jednat o dluhopisového spekulanta, který jen hledá způsob, jak snadno přijít k penězům. Je dobré znát důvod, proč společnost vydává dluhopisy.

Účetní výkazy – Klíčovým indikátorem mohou být zhoršující se finanční výsledky několik let v řadě. Varovné jsou klesající tržby, klesající ziskové marže, záporný provozní výsledek, záporné a dále se zhoršující provozní cash flow, rostoucí zadluženost a klesající úrokové krytí.

Obecné doporučení

Pokud společnost nedisponuje ratingem, neprošla kvalitní analýzou, investor společnost dobře nezná nebo se zároveň nepovažuje za zkušeného investora, nedoporučuji do těchto prašivých dluhopisů investovat. Investice do konkrétních dluhopisů není diverzifikována a investor vsází vše na jednoho koně. Riziko, že by mohl přijít o vložené prostředky, bývá poměrně vysoké, navíc ho v mnoha případech nevyváží ani vysoký výnos.

Závěrem velmi jednoduché doporučení úplně pro každého, kdo uvažuje o nákupu konkrétního dluhopisu. Položte si několik otázek. Znám firmu do detailu? Znám její obchodní záměr a její situaci na trhu? Prošel jsem si její účetní výkazy? Pokud o peníze takto vložené přijdu, bude to pro mě fatální? Když alespoň na jednu z otázek odpovíte NE, tak se této investiční příležitosti vyhněte, ať je sebelákavější, a investujte raději prostřednictvím dluhopisového fondu. Fond je schopen skoro vždy nabídnout zajímavý výnos s ohledem na podstoupené riziko. Je klidně možné, že vámi uvažovaný dluhopis je i v portfoliu fondu. Je tam ale i 20 až 50 dalších dluhopisů, takže riziko, že přijdete o své těžce vydělané peníze, je tak výrazně menší.

Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting