Jaké jsou hlavní výhody a rozdíly mezi DIP a DPS?

Na spokojené stáří se musí všichni začít připravovat sami co nejdříve, ideálně dobře diverzifikovaným portfoliem produktů, které reflektuje jejich investiční cíle. Teď je velkým tématem DIP a s jeho zavedením se může zdát, že pro penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření už není na trhu místo. Tak to ale není, vždy je důležité myslet na výhody i nevýhody každého produktu. 

Co mají společného

Společné pro DIP iPP/DPS, a vůbec tou hlavní výhodou obecně, je daňová uznatelnost klientova vkladu, a také možnost příspěvku zaměstnavatele ve výši až 50 000 korun ročně, který je osvobozen od daně z příjmu a také od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V roce 2024 došlo zároveň k navýšení ročního limitu pro daňový odpočet fyzické osoby z 24 000 na 48 000 korun, takže klient se může radovat z reálné úspory na daních až do výše 7200 korun. Limit na daňově uznatelný příspěvek zaměstnavatele zůstal stejný, a sice 50 000 korun ročně na každého zaměstnance. Tento příspěvek se navíc počítá jako čistý daňový náklad a zaměstnavatel z něj nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Příspěvek mohou čerpat jak zaměstnanci na tzv. plný úvazek, tak i na částečný úvazek, ale i na dohodu o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Vždy záleží na konkrétním zaměstnavateli, zda takovýto pracovní benefit svým zaměstnancům nabídne. Nově jsou pro oba produkty totožná i pravidla pro čerpání daňového zvýhodnění. Základním pravidlem je minimální doba investování. Od roku 2024 musí klient investovat minimálně 120 měsíců (10 let) a své prostředky vybrat nejdříve v 60 letech. U DPS založených před rokem 2024 platí minimální doba 60 měsíců (5 let), věk pro výběr je ale stejný. Pokud ovšem klient poruší jednu z těchto podmínek, ztrácí nárok na daňovou podporu a musí ji vrátit.

Specifika doplňkového penzijního spoření

Statní příspěvek DPS umožňuje čerpat státní příspěvek až ve výši 340 korun měsíčně. Této maximální státní podpory je možné dosáhnout při vkladu 1700 korun měsíčně. Od června 2024 dojde ke snížení státní podpory vůči vkladu klienta z 23 na 20 procent. Dříve na podporu ve výši 90 korun stačilo odkládat 300 korun, nově pro minimální podporu ve výši 100 korun bude nutné dávat 500 korun. Výběr bez danění pouze pomocí renty Největším rozdílem mezi DPS a DIP jsou možnosti výběru prostředků ze smlouvy. Jedinou možností, jak zpětně nedanit výnosy u DPS, je výběr tzv. rentou, a to minimálně na 10 let. Jednorázové vyrovnání je sice možné, ale je potřeba počítat s 15procentním zdaněním výnosu a u smluv sjednaných před rokem 2024 i s 15procentním zdaněním příspěvku zaměstnavatele.

Investování pouze do účastnických fondů S DPS se také pojí menší flexibilita ve volbě konkrétních investičních strategií. Penzijní společnosti nabízí většinou tři, maximálně čtyři podle rizikového profilu klienta. Nově může penzijní společnost nabídnout i další fond s velmi rizikovým profilem, ale i tak je nabídka nesrovnatelně nižší oproti DIP. Snížení daňového základu až od 1700 Kč měsíčně Důležité je také zmínit podmínku pro snížení daňového základu, která se u DPS počítá až u vkladů nad 1700 korun měsíčně. Například při vkladu 2000 korun je možné snížit daňový základ pouze o 300 korun, na rozdíl od DIP, který umožňuje odečtení celého vkladu od první koruny. Limit 48 000 korun je pro oba produkty stejný. Aby bylo možné využít maximálního zvýhodnění, je potřeba vkládat měsíčně 5700 korun do DPS. Tato suma se skládá ze 1700 korun, kde se uplatňuje státní podpora, a dalších 4000 korun, které přinášejí daňovou úsporu/vratku.

Specifika dlouhodobého investičního produktu

Hlavní výhodou DIP je volnost při výběru investičních produktů, tzv. podkladové smlouvy, díky čemuž mohou klienti dosahovat zajímavějšího zhodnocení při klidně i nižší nákladovosti a nejsou omezeni pouze na striktně regulované účastnické fondy. Stejně jako každý produkt má ale i DIP některá pro a proti. Větší volnost při investování Jednou z hlavních výhod je už zmiňovaná volnost při výběru investičních nástrojů, které zahrnují zejména otevřené podílové fondy, ale třeba i tržně obchodované dluhopisy a nástroje peněžního trhu či konkrétní akcie nebo i běžný účet. Jednorázový výběr bez sankcí Mezi další výhody patří i jednodušší daňové schéma DIP, ten totiž není omezen způsobem výběru prostředků. Pokud klient splní podmínky DIP, v penzi si může své peníze vybrat postupně jako rentu, jednorázově či kombinací, aniž by musel příspěvek zaměstnavatele dodaňovat, a při splnění dalších podmínek nemusí danit ani výnos. Jednodušší danění Daň z výnosů u DIP závisí na podkladové smlouvě. Prostřednictvím otevřených podílových fondů lze výnosy osvobodit od daně, pokud prodej nepřesáhne 100 tisíc korun nebo jsou podílové listy drženy déle než tři roky (časový test). Není-li splněna žádná z těchto podmínek, podléhají výběry 15procentní srážkové dani. Pokud nejsou dodržena pravidla o minimální době investice 120 měsíců nebo věku 60 let, dochází k zpětnému dodaňování příspěvku zaměstnavatele (15 procent) a vrácení daňových odpočtů za posledních 10 let. Daňové zvýhodnění Třetí výhodou DIP je daňové zvýhodnění vlastních vkladů, které se na rozdíl od DPS počítají od první vložené koruny, pro maximalizaci těchto výhod tak stačí měsíční vklad ve výši 4000 korun. Pokud se chceme mít v důchodu dobře a být finančně zajištěni, je třeba nashromáždit majetek v řádech milionů korun, neboť státní důchod pravděpodobně nebude dostačující pro pohodový podzim života. Váš rozhovor s klientem o jeho představách a cílech pro tuto životní etapu je tedy klíčový. Vaším úkolem je odhadnout, kolik financí bude pro jeho vysněný důchod potřeba a doporučit mu vhodné produkty. Pokud si klient není jistý svými cíli, pomůže jednoduchá otázka: „Přejete si mít v důchodu stejnou, horší či lepší životní úroveň než nyní?“

Tadeáš Chmelíček, investiční a penzijní analytik Broker Consulting