Kariéra Ivana Dischingera v Broker Consulting je jako z učebnice – co rok, to splněný cíl. Když se ho zeptáte na recept na úspěch, vždy odpoví stejně: jde jen o to dodržovat pravidla, která nás v Broker Consulting učí. S tímto přístupem během tří let získal trofej třetího nejlepšího obchodníka roku 2007-2008, nejlepšího manažera roku 2009-2010 a vybudoval oblastní ředitelství.
    Ivane, od července jste oblastním ředitelem. Jaká byla atmosféra ve vašem týmu v posledních měsících před postupem?
    V uplynulých měsících došlo k odchodu některých lidí, což příjemně vyčistilo atmosféru v týmu. Semklo nás to a postup na ředitelství se stal naším společním cílem. Byl to cíl udělat společně oblastní ředitelství, ne udělat mě oblastním ředitelem. V posledních měsících to samozřejmě gradovalo a koncem května už jsme cítili určité vyčerpání a strach z neúspěchu. Ale v červnu jsme pak zabrali opravdu úplně všichni a já mám hroznou radost, že to nikdo neodpálil, že všichni zabrali opravdu do posledních dnů, do poslední chvilky. Všichni totiž věděli, že se nejedná jen o mě, ale i o ně a že si tím také vydělávají peníze a plní svá přání. To je to nejkrásnější na naší práci, že nikdo nemůže říct: „My na tebe děláme.“ Protože každý si dělá i sám na sebe. Nebylo to jen o postupu na oblastní ředitelství, ale o postupech jednotlivých lidí v rámci kariéry. Během posledního měsíce se mnou všichni v týmu sledovali to počítání, navzájem jsme se hecovali a z konečného výsledku měli všichni stejnou radost jako já.
    V čem pro vás byly poslední měsíce poučné?
    Utvrdil jsem se v tom, že když se práce dělá tak, jak se má dělat, tak to funguje. Také jsem se poučil v tom, že nemá smysl si držet člověka, který kazí partu. A přesvědčil jsem se, že nemá smysl vymýšlet něco nového, když už je všechno vymyšleno. A také se nám všem potvrdilo, že tahle práce není o úspěchu jednoho, ale všech, celého týmu.
    Co pro vás znamená postup na oblastního ředitele?
    Za prvé je to pro mě obrovská radost. Je to splnění dalšího cíle. Po novém bydlení a novém autě byl postup na oblastního ředitele dalším bodem mého plánu (napsaného!). Chtěl jsem to dokázat do pololetí a šel jsem za tím jako buldok. Postup pro mě ale hlavně znamená také příjemný pocit z toho, že jsem nezklamal sebe a lidi, kteří mi věřili. Je to pro mě rovněž velmi prestižní záležitost. I to slovíčko oblastní ředitel má určitý význam. Co si budeme říkat, jsme v Česku. A slovo ředitel otevírá dveře do úplně jiných pater než do přízemí a do prvního. Znám to už z předchozího působení ve fotbale. Se slovem manažer skončíte buď u vrátného, nebo u referentů v prvním patře. Ale slovo ředitel otevírá ta nejvyšší patra. Důležité je pro mě ale hlavně to, že jsme to dokázali sami, aniž by nám musel někdo pomáhat, aniž by mě někdo někam uměle dosazoval. Prostě jsme se k tomu jako tým propracovali. A to je pro mě satisfakce a obrovská radost.
    Výsledky jste si průběžně počítali a věděli jste podle nich, že se postup podařil, nebo jste čekali na oficiální výsledky?
    Jasně, že průběžně počítali, alečekal jsem na oficiální výsledky. Sice jsme si samozřejmě udělali obrovský náskok, ale je jasné, že u mnoha smluv se čekalo na přijetí návrhů. A také začaly padat smlouvy těch lidí, kteří nás museli opustit. Takže i když jsme si udělali ten obrovský náskok, báli jsme se o výsledek do poslední chvíle, protože ten náskok se postupně ztenčoval.Když jste dostal zprávu o oficiálních výsledcích, šel jste rovnou slavit?Já nejsem ten typ, co by se šel hned opít. Ale jasné je, že oslava s týmem nás čeká. Máme akci 11. a 12. září se skupinami z ředitelství 3000. Tam proběhne oficiální oslava s mým týmem. Se svou přítelkyní jsme to oslavili v oblíbeném baru. Byl u toho i kamarád Jirka Hruška, se kterým jsme si dali vítězný doutník.Které gratulace vás nejvíce potěšily?Měl jsem radost, že mi gratulovali všichni lidé, co mě znají. Nechci jmenovat, abych na někoho nezapomněl, ale jsem rád, že si toho všimli i lidé z jiných struktur. A samozřejmě mám radost, že mi popřáli lidé z vedení společnosti.
    Jaké jsou v tuto chvíli vaše další cíle?
    Nepropadnout euforii, v nejbližším období obhájit pozici a příští rok se pokusit o další postup. A to znamená rozšiřovat tým, nabírat lidi a dále pracovat podle zaběhnutých pravidel. Pro to teď děláme všichni první poslední. A jsem přesvědčen, že budeme i nadále úspěšní.
    Ptala se Eva Sadílková.
    Rozhovor byl publikován v OK Infu č. 9/2010.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *